trubka

Trubka je hudební nástroj, který má velice dlouhou a rozmanitou historii. Ta začíná u starých kostěných a dřevěných rohů a pokračuje v době bronzové, kdy tyto nástroje již byly různě zdobeny. Tyto jsou pak nahrazeny již plně kovovými nástroji, které byly pozděli opatřeny klapkami a ventily.

Řekové nazývali tento nástroj salpinks a Římané tuba.  V těchto dobách byla trubka používána jako nástroj chrámový a vojenský.

Velký rozkvět trubky a trubačského řemesla přinesla doba baroka, kdy pro trubku, tak zvanou „klarinu“, byly psány velice obtížné skladby – např. slavný 2. Braniborský koncert a Velká mše h moll J. S. Bacha. V této době byly hráči na tento nástroj velice společensky vážení.

Další prudký vývoj nastává koncem 18. a na začátku 19. století s vynálezem klapkové trubky, pro kterou pak byly napsány slavné koncerty J. Haydna a J. N. Hummela. Vedle symfonického orchestru, kde se trubka stala nástrojem nepostradatelným, se široce uplatňovala v četných vojenských kapelách.

Další slavná epocha začíná se vznikem jazzové hudby a velkých big bandů (obzvláště v Americe).

V dnešní době má trubka široké uplatnění v hudbě symfonické, jazzové, rockové, taneční, dechové a dalších žánrech.

W. Strehle: "Umění oslovuje každého, kdo má schopnost je přijmout."